v. 3.63
Terénní modelace
Terénní modelace, jak už sám název
kapitoly napovídá, slouží k zadání průběhu terénu do Vašeho projektu. Tuto
kapitolu začneme poněkud netradičně, a to od konce. Zadání našeho příkladu zní
poměrně jednoduše: Na pozemku obdélníkového tvaru se nachází v zadní části
rodinný domek, přední část pozemku se svažuje od domu. Výškový rozdíl mezi
korunou a patou svahu činí 1,5 metru. Pro větší přehlednost bylo pozadí 3D
projekce nastaveno na černou barvu. Takto nějak by mohl náš pozemek vypadat.
Aby byl terén „čitelnější“ výška pozemku je znázorněna barevnými odstíny a na
terénu je promítnuta čtvercová síť. Jak jsme ale takto modelovaného terénu
dosáhli ?
Zobrazí se okno podobné půdorysu,
avšak půdorys se zobrazí na pozadí šedou barvou (barvu prvků půdorysu je možné
změnit v nastavení vlastností terénní modelace). Prvky půdorysu
v okně modelace terénu nelze upravovat, slouží skutečně pouze jako podklad
pro zadání terénní modelace. Terén se zadává pomocí výškových bodů. Výškový bod
je výška terénu v definovaném místě. Nejjednodušším způsobem, jak zadat
terén, je definovat výškové body na terénních zlomech, tedy v místech, kde
terén mění svůj průběh, nebo-li, kde se mění výška terénu. Další terénní body
je nutné zadat po obvodu celého pozemku, aby program věděl, kde terén
v projektu začíná a kde končí. Tlačítkem „Bod terénu“ (1) se přepneme do režimu zadávání bodu terénu.
Kliknutím levým tlačítkem myši
kamkoliv na půdorys již položí výškový bod terénu. Zároveň program zobrazí
dialogové okno pro upřesnění polohy bodu a zadání výšky bodu. Výška bodu se
ovšem nezadává v nadmořských metrech, ale v hodnotách vztažených
k nulové úrovni. Nulová úroveň je snadno představitelná jako
základní plocha, na které začínáme budovat terén. Všechny body terénu se mohou
nacházet buďto nad nebo pod touto nulovou úrovní. V zadání projektu je
uvedeno, že rozdíl mezi horní částí pozemku, na které stojí domek a spodní
částí pozemku činí 1,5 metru. Pokud tedy stanovíme, že horní část zahrady se
bude nacházet 2,0 metry nad nulovou úrovní, potom tedy spodní část pozemku bude končit 2,0-1,5 = 0,5
metru nad nulovou úrovní. Protože horní část pozemku
s domkem se nachází na vodorovné plošině a terén se načíná svažovat teprve
před domkem, vytvoříme si nejprve plošinu v úrovni 2,0
metru nad nulovou úrovní.
Tímto způsobem zadáme všechny čtyři
body terénu (1-4), které jsou v úrovni terénu 2,0 metry nad nulovou
úrovní. Plocha mezi těmito čtyřmi body bude vodorovná a bude ve výšce 2,0 metrů
nad nulovou úrovní. Dále pak zadáme dva poslední body (5 a 6), které se
nalézají v úrovni 0,5 metru nad nulovou úrovní. Plocha mezi body 2 – 4 – 5
– 6 se bude svažovat o 1,5 metru.
Aby mohl program zrekonstruovat průběh
terénu, musí znát směr terénních zlomů. Terénní zlomy se zadávají pomocí
spojovacích úseček, které spojují terénní body v místě vedení terénního
zlomu. Možnosti, jak zadat terénní úsečky jsou dvě – ručně a automaticky. Ale i
automatické propojení terénních bodů vyžaduje mít alespoň dva body navzájem
propojeny úsečkou. Tlačítkem „Spojovací úsečka“ (1) zapneme režim zadávání spojovacích úseček. Tažením myší za současného
držení levého tlačítka myši od bodu k bodu „natáhneme“ první spojovací
úsečku (2). Tlačítkem „Automatické propojení bodů terénu!“ vyplníme ostatní
spojovací úsečky pro rekonstrukci průběhu terénu.
Více informací o nastavení
automatického propojení bodů naleznete v nápovědě k programu. Dialog
potvrďte.
Nyní se body propojí do trojúhelníkové
sítě, ze které již program může rekonstruovat průběh terénu.
Tlačítky v pravém panelu můžete
na již vytvořeném terénu zobrazit barevné přechody (tmavá barva značí místa
výše položená, světlá barva značí místa položená níže), vrstevnice, mřížku,
nebo potlačit zobrazení půdorysu, spojovacích úseček a výškových bodů.
Pokud si nyní zobrazíme axonometrii,
zjistíme, že není vše v pořádku: Zahradní domek se zdá být poněkud
„utopený“ v terénu a kašna vedle domku zmizela úplně. Toto se stalo kvůli
tomu, že zahradní stavby jsou zobrazovány od nulové úrovně, pokud není stanoveno
jinak.
Aby se zahradní stavby zobrazovaly na
povrchu terénu a ne pod ním, musíme upravit ještě jeden parametr, nyní již
v půdorysu a to přímo ve vlastnostech prvku. Tím parametrem je „Relativní výška základny“. Hodnota udává, jak vysoko nad nulovou
úrovní bude prvek zobrazen. V našem případě tedy stanovíme relativní výšku
(1) základny pro oba prvky na 2 metry. Obdobným způsobem jako u zahradního
domku postupujeme i u kašny.
Výsledek našeho snažení je nyní již
v pořádku, jak ukazuje obrázek.
Ke stažení
Ukázkový projekt s vytvořenou modelací terénu můžete stáhnout po kliknutí odkaz Ukázka01.prj. Po kliknutí na odkaz zvolte možnost „Uložit“ a dále cestu, kam ukázkový projekt uložíte.
Copyright © 2006 Miroslav Kron, DiS. Kopírování zakázáno.